ALENKA V ŘÍŠI DIVŮ

愛麗絲漫游奇境記

   1

   第 1 篇

   DO KRÁLIČÍ NORY

   掉进兔子洞

   Alenka - dokud ještěbyla s rodiči ve své rodné Anglii, říkali jí Alice - už začínala mít dost toho nečinného sedění vedle sestry na břehu řeky: jednou nebo dvakrát nahlédla do knížky, kterou sestra četla, ale tam nebyly vůbec žádné obrázky nebo rozmluvy - "a co je po knížce," myslila si Alenka, "ve které nejsou obrázky, ba ani rozmluvy?"

   愛麗絲靠著姐姐坐在河岸邊很久了,由于沒有什么事情可做,她開始感到厭 倦,她一次又─次地瞧瞧姐姐正在讀的那本書,可是書里沒有圖畫,也沒有對話, 愛麗絲想:“要是一本書里沒有圖畫和對話,那還有什么意思呢?”

   Přemýšlela tedy - jak nejlépe mohla, neboťbyl horký den, a to ji dělalo ospalou. a hloupou - stojí-li pěkný věneček za to, aby vstala a sbírala květinky, když tu náhle kolem ní přeběhl Bílý Králík s červenýma očima.

   天熱得她非常困,甚至迷糊了,但是愛麗絲還是認真地盤算著,做一只雛菊 花環的樂趣,能不能抵得上摘雛菊的麻煩呢?就在這時,突然一只粉紅眼睛的白 兔,貼著她身邊跑過去了。

   V tom nebylo nic tak velmi podivuhodného; a Alenka v tom neviděla nic tak velmi zvláštního, ani když slyšela, jak si Králík k sobě říká: "Bože, bože! Bože, bože! Já jistěpřijdu pozdě!" (Když o tom přemýšlela později, napadlo jí, že se nad tím měla pozastavit; v tu chvíli se jí to však zdálo docela přirozené.) Ale když Králík skutečněvytáhl hodinky z kapsičky u vesty, podíval se na něa pospíchal dále, vyskočila Alenka údivem, neboťjí prolétlo hlavou, že nikdy předtím neviděla králíka, který by měl kapsičku u vesty, neřkuli hodinky, které by z ní mohl vytáhnout; a hoříc zvědavostí, běžela za ním přes pole a naštěstí doběhla ještěvčas, aby viděla, jak vskočil do velké králičí díry pod mezí.

   愛麗絲并沒有感到奇怪,甚至于听到兔子自言自語地說:“哦,親愛的,哦, 親愛的,我太遲了。”愛麗絲也沒有感到离奇,雖然過后,她認為這事應該奇怪, 可當時她的确感到很自然,但是兔于竟然從背心口袋里襲里掏出一塊怀表看看, 然后又匆匆忙忙跑了。這時,愛麗絲跳了起來,她突然想到:從來沒有見過穿著 有口袋背心的兔子,更沒有見到過兔子還能從口袋里拿出─塊表來,她好奇地穿 過田野,緊緊地追赶那只兔子,剛好看見兔子跳進了矮樹下面的一個大洞。

   Alenka ani chvíli nemeškala a vskočila za ním, aniž jen zdaleka pomyslila, jak se kdy opět dostane ven.

   愛麗絲也緊跟著跳了進去,根本沒考慮怎么再出來。

   Králičí díra vedla zpočátku přímo jako tunel a pak se za hnula dolů; tak náhle, že než mohla Alenka uvážit, nemá-li zastavit, shledala, že padá do jakési velmi hluboké studny.

   這個兔子洞開始像走廊,筆直地向前,后來就突然向下了,愛麗絲還沒有來 得及站住,就掉進了─個深井里。

   Buďbyla ta studna velmi hluboká, anebo Alenkapadala velmi zvolna, neboť měla při tom padání dosti času, aby se ohlížela kolem sebe a uvažovala, co se stane dále. Zprvu se pokoušela podívat se dolů pod sebe, aby se přesvědčila, kam padá, ale bylo příliš temno, než aby něco viděla. Začala se tedy ohlížeti po stěnách studny a zpozorovala, že jsou na ní samé kuchyňské police a přihrádky na knihy; tu a tam visely na hřebíku mapy a obrazy. Jak letěla mimo, vzala si z jedné poličky skleničku s nálepkou: MERUŇKOVÁ MARMELÁDA; avšak k jejímu velkému zklamání byla sklenička prázdná. Nechtěla ji zahodit ze strachu, že by mohla někoho zabít, tak se jí podařilo postavit ji zase na jednu poličku, podle níž padala.

   也許是井太深了,也許是她自己感到下沉得太慢,因此,她有足夠的時間去 東張西望,而且去猜測下一步會發生什么事,首先,她往下看,想知道會掉到什 么地方。但是下面太黑了,什么都看不見,于是,她就看四周的井壁,只見井壁 上排滿了碗櫥和書架,以及挂在釘子上的地圖和圖畫,她從一個架子上拿了一個 罐頭,罐頭上寫著“桔子醬”,卻是空的,她很失望,她不敢把空罐頭扔下去, 怕砸著下面的人,因此,在繼續往下掉的時候,她就把空罐頭放到另一個碗櫥里 去了。

   - "Nu," pomyslila si Alenka, "po takovémhle pádu si z toho už nic nebudu dělat, spadnu-li doma ze schodů! To se budou doma divit, jak jsem statečná! Hm, teďbych už neřekla nic, ani kdybych spadla ze střechy!" (Což bylo velmi podobné pravdě.)

   “好啊,”愛麗絲想,“經過了這次鍛煉,我從樓梯上滾下來就不算回事。 家里的人都會說我多么勇敢啊,嘿,就是從屋頂上掉下來也沒什么了不起,”─ ─這點倒很可能是真的,屋頂上摔下來,會摔得說不出話的。

   Dolů, dolů, dolů! Nebude tomu padání nikdy konce? "To bych ráda věděla, kolik mil už jsem proletěla," řekla nahlas. "Musím se už blížit středu Země. Počkejme: to by bylo, myslím, 4000 mil..." (jak vidíte, Alenka se ve škole naučila celé řadětakovýchhle věcí, a ačkoli toto nebyla zrovna nejlepší příležitost, aby se blýskala svými vědomostmi, jelikož tu nebylo nikoho, kdo by ji poslouchal, přece si myslila, že je dobře něco si zopakovat) - "ano, to bude tak asi správná vzdálenost, ale pak bych ráda věděla, na kterém jsem se to octla stupni zeměpisné šířky a délky?" (Jak vidíte, Alenka neměla ponětí, co je to zeměpisná šířka a délka, myslila si však, že jsou to krásná velká slova a že se vyjadřuje učeně.)

   掉啊,掉啊,掉啊,難道永遠掉不到底了嗎?愛麗絲大聲說:“我很知道掉 了多少英里了,我一定已經靠近地球中心的一個地方啦!讓我想想:這就是說已 經掉了大約四千英里了,我想……”(你瞧,愛麗絲在學校里已經學到了一點這 類東西,雖然現在不是顯示知識的時机,因為沒一個人在听她說話,但是這仍然 是個很好的練習。)“……是的,大概就是這個距离。那么,我現在究竟到了什 么經度和緯度了呢?”(愛麗絲不明白經度和緯度是什么意思,可她認為這是挺 時髦的字眼,說起來怪好听的。)

   Po chvíli začala opět: "To jsem zvědavá, zdali proletím skrz celou Zemi! To bude legrace, až vyletím mezi lidi, kteří chodí vzhůru nohama! Jakpak se jim jen říká... antipatové, myslím" - (jak vidíte, zaslechla kdysi, že se protinožcům říká antipodové, a špatněsi to zapamatovala; ani jí samotné to však neznělo správněa byla, panečku, ráda, že ji tentokrát nikdo neposlouchal, protože je to velká ostuda, blýskat se cizími slovy a neumět jich. užívat) - "ale to se jich budu muset zeptat, jak se ta země, kde vypadnu, jmenuje. Prosím, milostivá paní, jsem to na Novém Zélandě, nebo v Austrálii?" (A pokusila se při tom oslovení o zdvořilou poklonku; jen si představte, jak děláte poklonku, padajíce z třetího patra! Myslíte, že byste to dovedli?) "A za jak hloupou malou holčičku mne budou mít! Ne, to nepůjde, ptát se; snad to někde uvidím napsáno.

   不一會儿,她又說話了:“我想知道我會不會穿過地球,到那些頭朝下走路 的人們那里,這該多么滑稽呀!我想這叫做‘對稱人’(19世紀中學地理教科書 上流行個名洞,叫“對跖人”,意思是說地球直徑兩端的人,腳心對著腳心。愛 麗絲對“地球對面的人”的概念模糊,以為他們是“頭朝下”走路的,而且把 “對跖人”錯念成“對稱人”了。)吧?”這次她很高興沒人听她說話,因為 “對稱人”這個名詞似乎不十分正确。“我想我應該問他們這個國家叫什么名稱: 太太,請問您知道這是新西蘭,還是澳大利亞?”(她說這話時,還試著行個屈 膝禮,可是不成。你想想看,在空中掉下來時行這樣的屈膝禮,行嗎,)“如果 我這樣問,人們一定會認為我是一個無知的小姑娘哩。不,永遠不能這樣問,也 許我會看到它寫在哪儿的吧!”

   Dolů, dolů, dolů. Nic jiného se nedalo dělat, Alenka tedy brzy začala znovu mluvit. "Minda se po mnějistědnes bude shánět!" (Minda byla Alenčina kočka.) "Doufám, že nezapomenou při svačiněna její misku mléka. Mindo, drahoušku, kéž bys tu byla dole se mnou! Ve vzduchu sice, myslím, nejsou žádné myši, ale mohla bys tuchytit netopýra a to, víš, je skoro jako myš. - Ale jedí vůbec kočky netopýry?" A tu začala být Alenka trochu ospalá a počala si odříkávat: "Jedí kočky netopýry? Jedí netopýry kočky?" a někdy: "Jedí netopýři kočky?" a1e jelikož, jak vidíte, nedovedla odpovědět ani na jednu, ani na druhou otázku, bylo to celkem jedno, jak ji položila. Cítila, že usíná, a právěse jí začalo zdát, že se vede za ruku s Mindou a ptá se jí velmi vážně: "Nuže, Mindo, řekni mi pravdu, jedlas někdy netopýra?" - když tu najednou buch! - dopadla na hromadu suchého listí a bylo po pádu.

   掉啊,掉啊,掉啊,除此之外,沒別的事可干了。因此,過一會儿愛麗絲又 說話了:“我敢肯定,黛娜今晚一定非常想念我。”(黛娜是只貓)“我希望他 們別忘了午茶時給她准備一碟牛奶。黛娜,我親愛的,我多么希望你也掉到這里 來,同我在一起呀,我怕空中沒有你吃的小老鼠,不過你可能捉到一只蝙蝠,你 要知道,它很像老鼠。可是貓吃不吃蝙蝠呢?”這時,愛麗絲開始瞌睡了,她困 得迷迷糊糊時還在說:“貓吃蝙蝠嗎?貓吃蝙蝠嗎?”有時又說成:“蝙蝠吃貓 嗎?”這兩個問題她哪個也回答不出來,所以,她怎么問都沒關系,這時候,她 已經睡著了,開始做起夢來了。她夢見正同黛娜手拉著手走著,并且很認真地問: “黛娜,告訴我,你吃過蝙蝠嗎?,就在這時,突然“砰”地一聲,她掉到了一 堆枯枝敗葉上了,總算掉到了底了!

   Alenka si ani trochu neublížila a v mžiku byla na nohou: pohlédla nad sebe a kolem sebe, nad ní bylo temno a před ní nová dlouhá chodba, v níž ještězahlédla pospíchajícího Bílého Králíka. Nesměla ztratit ani vteřinu: jako vítr se pustila za ním a doběhla k němu dosti blízko, aby slyšela, jak si povídá, zahýbajekolem rohu: "U mých uší a vousů, jak je pozdě!" Byla těsněza ním, když zahnula kolem rohu. Králík se jí však náhle ztratil z očí. Byla v dlouhé nízké síni, osvětlené řadou lamp, visících ze stropu.

   愛麗絲一點儿也沒摔坏,她立即站起來,向上看看,黑洞洞的。朝前一看, 是個很長的走廊,她又看見了那只白兔正急急忙忙地朝前跑。這回可別錯過時机, 愛麗絲像一陣風似地追了過去。她听到兔子在拐彎時說:“哎呀,我的耳朵和胡 子呀,現在太遲了!”這時愛麗絲已經离兔子很近了,但是當她也赶到拐角,兔 子卻不見了。她發現自己是在一個很長很低的大廳里,屋頂上懸挂著一串燈,把 大廳照亮了。

   Po obou stranách síněbyly řady dveří, všechny však byly zamčeny, a když je Alenka všechny po jedné i po druhé straněvyzkoušela, ubírala se smutněprostředkem síněpřemýšlejíc, jak se kdy opět dostane domů.

   大廳四周都是門,全都鎖著,愛麗絲從這邊走到那邊,推一推,拉一拉,每 扇門都打不開,她傷心地走到大廳中間,琢磨著該怎么出去。

   Pojednou jí stál v cestěmalý třínohý stolek, celý z hladkého průhledného skla; na něm nebylo nic než malinký zlatý klíček, a Alenku hned napadlo, že by to mohl být klíček od některých těch dveří: ale běda! buď byly zámky příliš velké, nebo klíčpříliš malý, aťuž tak nebo onak, nehodily se k sobě. Když však tak po druhé obcházela, uviděla před sebou nízkou záclonku, které dříve nezpozorovala, a za ní byly malé dveře, tak asi patnáct palcůvysoké: zkusila zlatý klíček v jejich zámku a k veliké její radosti zapadl.

   突然,她發現了一張三條腿的小桌,桌子是玻璃做的。桌上除了一把很小的 金鑰匙,什么也沒有,愛麗絲一下就想到這鑰匙可能是哪個門上的。可是,哎呀, 要么就是鎖太大了,要么就是鑰匙太小了,哪個門也用不上。不過,在她繞第二 圈時,突然發現剛才沒注意到的一個低帳幕后面,有一扇約十五英寸高的小門。 她用這個小金鑰匙往小門的鎖眼里一插,太高興了,正合适。

   Alenka otevřela dveře a shledala, že vedou do malé chodbičky, ne prostornější než myší díra. Poklekla a hleděla chodbičkou do nejrozkošnější zahrady, jakou si jen můžete představit. Ó, jak toužila dostat se z malé síněa procházeti se mezi záhony zářivých květin a chladnými vodotrysky! Ale dveřmi jí neprošla ani hlava. "A kdyby mi hlava prošla," pomyslila si ubohá Alenka, "co by mi to bylo platno, když by neprošla ramena? Ó, jak bych si přála, abych se mohla stáhnoutjako dalekohled! Myslím, že bych to dovedla, jen kdybych věděla, jak začít." V poslední době, jak jste viděli, se událo tolik mimořádných věcí, že se Alenka začala domnívati, že je velmi málo věcí opravdu nemožných.

   愛麗絲打開了門,發現門外是一條小走廊,比老鼠洞還小,她跪下來,順著 走廊望出去,見到一個從沒見過的美麗花園。她多想离開這個黑暗的大廳,到那 些美麗的花圃和清涼的噴泉中去玩呀!可是那門框連腦袋都過不去,可怜的愛麗 絲想:“哎,就算頭能過去,肩膀不跟著過去也沒用,我多么希望縮成望遠鏡里 的小人呀(愛麗絲常常把望遠鏡倒著看,一切東西都變得又遠又小,所以她認為 望遠鏡可以把人放大或縮小。),我想自己能變小的,只要知道變的方法就行了。” 你看,一連串稀奇古怪的事,使得愛麗絲認為沒有什么事是不可能的了。

   Čekati u malých dvířek se jí zdálo bezúčelné, vrátila se tedy ke stolku, napolo doufajíc, že na něm nalezne nový klíčnebo aspoňknížku návodů, podle nichž by se člověk mohl stáhnout jako dalekohled; a tenkrát tu nalezla lahvičku ("která tu před chvílí zcela určitěnebyla," řekla si Alenka) a na té byla přivázána cedulka, na níž bylo velikými písmeny krásněvytištěno: VYPIJ MNE!

   看來, 守在小門旁沒意思了,于是,她回到桌子邊,希望還能再找到一把鑰匙,至少也 得找到一本教人變成望遠鏡里小人的書,可這次,她發現桌上有一只小瓶。愛麗 絲說:“這小瓶剛才确實不在這里。”瓶口上系著一張小紙條,上面印著兩個很 漂亮的大平:“喝我”。

   - To se pěkně řekne: "Vypij mne!" - tohle však moudrá Alenka neudělá tak náhle. - "Ne, napřed se podíváme," řekla si, "není-li na tom nálepka s nápisem JED!" neboť četla mnoho povídek o dětech, které se spálily, nebo byly snědeny divou zvěří, nebo kterým se stalo mnoho jiných nepříjemných věcí, a to všechno jen proto, že ne a ne, aby si pamatovaly jednoduché poučky, kterým je učili jejich přátelé: například, že se možno spálit rozžhaveným háčkem, držíme-li jej v ruce příliš dlouho, nebo že prst obyčejněkrvácí, řízneme-li do něho nožem příliš hluboko; a ni kdy nezapomněla, že, napijeme-li se z lahvičky, na které je napsáno JED! - je skorem jisto, že toho dříve či později budeme litovat.

   說“喝我”倒不錯,可是聰明的小愛麗絲不會忙著去喝的。她說:“不行, 我得先看看,上面有沒有寫著‘毒藥’兩個字。”因為她听過一些很精彩的小故 事,關于孩子們怎樣被燒傷、被野獸吃掉,以及其它一些令人不愉快的事情,所 有這些,都是因為這些孩子們沒有記住大人的話,例如:握撥火棍時間太久就會 把手燒坏;小刀割手指就會出血,等等。愛麗絲知道喝了寫著“毒藥”瓶里的藥 水,遲早會受害的。

   Na této lahvičce však nebylo napsáno JED! a tak se Alenka odvážila okusit jejího obsahu; a shledavši jej docela chutným (měl totiž jakousi smíšenou chuťtřešňového koláče, krupičné kaše, ananasu, pečené husy, čokolády a topinky s máslem), byla s lahvičkou brzo hotova.

   然而瓶子上沒有“毒藥”字樣,所以愛麗絲冒險地嘗了嘗,感到非常好吃, 它混合著櫻桃餡餅、奶油蛋糕、菠蘿、烤火雞、牛奶糖、熱奶油面包的味道。愛麗絲一口气就把一瓶喝光了。

   "Jaký to podivný pocit!" řekla Alenka. "Jistěse do sebe zatahuji jako dalekohled."

   “多么奇怪的感覺呀!”愛麗絲說,“我一定變成望遠鏡里的小人了。”

   A tak tomu opravdu bylo: byla teďjen deset palcůvysoká a tvářse jí vyjasnila při pomyšlení, že má nyní zrovna potřebnou míru, aby mohla projít malými vrátky do krásné zahrady. Nejprve však několik minut čekala, záhy zjistila, nezkracuje-li se ještě dále; trochu jí to působilo starost; "neboťto by, víte, mohlo skončit tím" - řekla si - "že bych se zkrátila v nic, jako dohořelá svíčka. To bych ráda věděla, jak bych potom vypadala!" a pokoušela se představit si, jak vypadá plamen svíčky po zhasnuti, neboťse nedovedla upamatovati, že by kdy co takového byla viděla.

   的确是這樣,她高興得眉飛色舞,現在她只有十英寸高了,已經可以到那個 可愛的花園里去了。不過,她又等了几分鐘,看看會不會繼續縮小下去。想到這 點,她有點不安了。“究竟會怎么收場呢?”愛麗絲對自己說,“或許會像蜡燭 的火苗那樣,全部縮沒了。那么我會怎么樣呢?”她又努力試著想象蜡燭滅了后 的火焰會是個什么樣几。因為她從來沒有見過那樣的東西。

   Když po chvíli zjistila, že se s ní dál nic neděje, rozhodla se, že půjde ihned do zahrady. Ale běda! Když došla ke dveřím, shledala ubohá Alenka, že zapomněla zlatý klíček, a když se proň vrátila ke stolku, zjistila, že naňnemůže nikterak dosáhnout; viděla jej zcela zřetelněsklem stolku a pokoušela se, jak nejlépe dovedla, vyšplhati se po jedné z jeho noh, ale ta byla příliš hladká; a když se ubožačka marnými pokusy úplně vyčerpala, sedla si a plakala.

   過了一小會,好像不會再發生什么事情了,她決定立刻到花園去。可是,哎 喲!可怜的愛麗絲!她走到門口,發覺忘拿了那把小金鑰匙。在回到桌子前准備 再拿的時候,卻發現自己已經夠不著鑰匙,她只能通過玻璃桌面清楚地看到它, 她盡力攀著桌腿向上爬,可是桌腿太滑了,她一次又一次地溜了下來,弄得她精 疲力竭。于是,這個可怜的小家伙坐在地上哭了起來。

   "Tak a teďdost, pláčem nic nespravíte!" řekla si k soběhodnězostra. - "Radím vám, abyste toho tu chvíli nechala!" Alenka si zpravidla dávala velmi dobré rady (ačse jimi velmi zřídka řídila) a někdy si vyhubovala tak přísně, že jí slzy vstoupily do očí; a pamatovala si, jak se jednou pokoušela napohlavkovat si za to, že se chtěla ošidit ve hře v kroket, kterou hrála sama proti sobě, neboťtoto podivné dítěsi velmi libovalo v tom, že dělalo, jako by bylo dvěma osobami. "Teďvšak není nic platno dělat, jako bych byla dvěma osobami," řekla si Alenka - "vždyťze mne zbylo sotva na jednu slušnou osobu!"

   “起來,哭是沒用的!”愛麗絲嚴厲地對自己說,“限你─,分鐘內就停止 哭!”她經常愛給自己下個命令(雖然她很少听從這种命令),有時甚至把自己 罵哭了。記得有一次她同自己比賽槌球,由于她騙了自己,她就打了自己一記耳 光,這個小孩很喜歡裝成兩個人,“但是現在還裝什么兩個人呢?”可怜的小愛 麗絲想,“唉!現在我小得連做一個像樣的人都不夠了。”

   Brzy však spočinula zrakem na malé skleněné krabici, ležící pod stolem; otevřela ji a našla v ní malý koláček, na němž byla rozinkami krásněvysázená slova: SNĚZ MNE! - "Dobrá, tak těsním," řekla Alenka. "Uděláš-li mne větší, budu moci dosáhnouti klíče, a uděláš-li mne menší, podlezu pode dveřmi a tak se tím neb oním způsobem dostanu do zahrady a je mi tedy jedno, co se stane!"

   不.一會儿,她的眼光落在桌子下面的一個小玻璃盒子上。打開一看,里面 有塊很小的點心,點心上用葡萄干精致地嵌著“吃我”兩個字,“好,我就吃它,” 愛麗絲說,“如果它使我變大,我就能夠著鑰匙了;如果它使我變得更小,我就 可以從門縫下面爬過去,反正不管怎樣,我都可以到那個花園里去了。因此無論 怎么變,我都不在乎。”

   Snědla kousíček a řekla si úzkostlivě: "Kterým směrem? Kterým směrem?" - držíc si ruku na temeni hlavy, aby se přesvědčila, kterým směrem poroste. Byla velmi překvapena, shledavši, že zůstává nezměněna. Ono se to sice zpravidla tak stává, když člověk jí koláč, Alenka si však už tak zvykla očekávati samé mimořádné události, že jí obvyklý pochod života připadal hloupý a nudný.

   她只吃了一小口,就焦急地問自己:“是哪一种,變大還是變小?”她用手 摸摸頭頂,想知道變成哪种樣子。可是非常奇怪,一點沒變,說實話,這本來是 吃點心的正常現象,可是愛麗絲已經習慣了稀奇古怪的事了,生活中的正常事情 倒顯得難以理解了。

   Dala se tedy do koláče a brzy s ním byla hotova.

   于是,她又吃開了,很塊就把一塊點心吃完了。

Text from angelibrary.com